POJEDNÁNÍ O VÍŘE A NADĚJI
Svět LIDÍ je postaven na víře a naději, radosti a lásce.
Na víře v něco – boha – morální hodnoty – lásku
Pokud se budeme dívat na svět bez víry, stane se pouze vyprahlou pouští.
Jestliže zbydou na světě jako modly pouze mamon a moc tak je se světem konec.
Lidé nemohou nést svůj úděl bez víry v něco, když ne pro sebe tak alespoň pro své děti!
Jednoho dne jsem uviděl UFO. Proste letící objekt který prolétal spodní základnou roztrhaných mraků. Díky tomu jsem mohl později určit i výšku letícího objektu, neb jsem se doma podíval na internet a zjistil že spodní základna mraků byla ten den ve výšce 1800 m. Uprostřed zářilo velké a silné červené světlo, které se po chvíli zhaslo a dále od pomyslného středu tělesa tvořeného červeným světlem začalo po kružnici rozsvěcet malá červená světýlka která se postupně rozsvěcovala a zhášela a vytvářela běžící červený kruh. Při tom když svítilo silné červené světlo ozařovalo zbytek trojúhelníkového objektu který měl při daném osvětlené světel šedou barvu. Musím říci, že krom dvou nejbližších lidí jsem o tom nikomu neřekl. Je jasné proč – uvědomil jsem si, že tento svět nevěří a ani věřit či vědět nechce. Došlo mi, že pokud nepřistane mimozemská kosmická loď před Bílím domem za bílého dne a nespustí sirény tak prostě nebude existovat. O UFO bylo napsáno spoustu knih: bohužel mnoho z důvodů které souvisí s lidským egem – tedy získání slávy a s touhou získat na besceleru peníze. V tomto množství informací se potom ztrácí informace hodnotné.
A tak se vytvořila situace, kdy každý o UFO ví, skoro každý o něm někdy něco četl, ale vlastně na něj téměř nikdo nevěří.
Promiňte mi to srovnání, ale s bohem je tomu podobně.
Nelze si na něj sáhnout, není vidět ani se nijak hmatatelně neprojevuje – hmatatelně myslím tím to, že nestojí před Bílím domem, za bílého dne a nehřímá před kamerami.
Bohužel v něj nevěřilo mnoho lidí ani v dobách minulých kdy o tzv. technické revoluci neměl nikdo ani potuchy. Nemluvím tím ani o konkrétním tom či onom náboženství. Jistě existovali a jistě existuje řada obyčejných lidí a občas možní snad i některý z hlasatelů – kněží toho či onoho náboženství, kteří hluboce věří. Mnozí z nich dokonce pro svou víru a pravdu byli ochotni podstoupit nejednu trýzeň a dokonce i zemřít při mučení a za strašných podmínek.
Ale zbytek tedy většina nevěří nebo jen když se jim to hodí. Když jsou nahoře a při síle, tak nepotřebují nikoho a nic, válcují vše. Teprve když je jim je „ousko“ z důvodů životní situace nemoci apod. tak podle hesla tonoucí se stébla chytá, si říkají co kdyby.
Proč říkám že nevěří: umíte si představit že by se lidé chovali tak jak se chovají, kdyby věřily v boha
a nebo dokonce věděli že bůh je. Že by opravdu vraždily, loupily, podváděly a chovali se k ostatním podle, že by vedly války a to dokonce ve jménu boha? A přitom si říkali ha skončíme na stovky možná tisíce let v pekle? No tomu se zase nechce věřit mě? Myslíte, že mohly kněží, kteří ve středověku mučily chudáky, obíraly lidi o majetek pod různými záminkami a pak je upalovali, věřit v boha a to ještě podle milosrdného a krásného učení Ježíše Krista.
Ten či ti kdo napsal(y) nový zákon, korán, učení buddhistické ti všichni píší o lásce, férovém jednání mezi lidmi, o pomoci bližnímu svém – konání dobrých skutků – s naším hostem se rozdělíme o vše a je pod naší ochranou. A skutečnost???????
Je třeba, aby významné církve a morální autority spojily své úsilí za zachování lidstva.
Církve mohou způsobit na světě mnoho špatného, ale také obrovské dobro.
Církve hlavně ty velké by mohly udělat pro lidstvo mnoho. Musely by se však přeorientovat z boje o moc na boj o dobro!
Je třeba zapomenout na hašteření, spory o majetek a o moc. V běhu světa majetek stejně mnoho neznamená. Na tomto světě totiž nemůže nikdo nic vlastnit kromě boha č matky přírody. Pokud něco máme, tak to máme v pronájmu pouze na dobu našeho života. To neplatí pouze pro jednotlivce ale i pro církve státy či celé lidstvo. Podívejte se na Egypt (myšleno na staroegyptskou civilizaci, nikoli dnešní stát). Velká rozvinutá civilizace trvající dvakrát déle než civilizace křesťanská a třikrát déle než muslimská. A jak skončila. Egypt jako království faraónů již víc jak 2 000 let neexistuje a totéž platí o starém egyptském náboženství. Přetrvává pouze stopa, kterou tato dávná civilizace zanechala v běhu vesmíru.
A takto je třeba se podívat i na naši dnešní dobu. Je důležité, jak žijeme a jak dokážeme naši civilizaci rozvinout.
Pokud nespojíme úsilí všech, kteří mohou změnit dosavadní vývoj, obávám se, že to nedopadne dobře.
Věřím, že jako existují neměnné a nepřekročitelné zákony přírody, tak existují i zákony chování společnosti jako celku. Ty však můžeme změnit, pokud však dokážeme změnit chování jednotlivce tedy přesněji řečeno velkého množství jednotlivců.
Církve hlavně ty velké by mohly udělat pro lidstvo mnoho. Musely by se však přeorientovat z boje o moc na boj o dobro!
